2. Jak začala velká láska

Myslím si, že nejsem nějak náročná, co se týká požadavků na partnera. V podstatě mi stačí, aby mi nelhal a neběhal za jinými, nepsal si s nimi esemesky typu „chybíš mi“ a „miluji tě“ a nespal s nimi. Chci tak moc? Možná ano.

Je možné, že pořád hledá něco, co mu nedávám? Jsem tak nedokonalá, že dokonalost hledá jinde? Proč si mě teda vybral?

Léto 1998: Poznávám Dokonalého a jsem do něj zamilovaná.

Konec léta 1999: Začíná se mnou kamarádit, chodí za mnou do tanečních. Velmi nezávazný kontakt, mobily nemáme, zkrátka když on chce, vyhledá mě a potkáme se. Doprovází mě na autobus a maximálním fyzickým kontaktem je držení za ruku, možná pusa na tvář. Po pár měsících mizí z mého života, nevím o něm nic. Od jeho bratra se dozvídám, že chodí s jinou. Sice jsme si nic neslíbili, ale i tak to působilo, že by mezi námi mohlo vzniknout něco víc. Výsledek mě nemile překvapil. Nějakou dobu ještě čekám a doufám.

Začátek léta 2000: Začíná mi docházet, že čekání asi nemá význam, proto začnu chodit s někým jiným. Je to vážná známost, po dvou letech si mě chce i vzít, ale já stejně občas myslím na Dokonalého.

Léto 2002: Setkávám se s Dokonalým, už máme mobily, tudíž si vyměníme telefonní čísla a ještě téhož dne začne velmi intenzivní kontakt přes sms zprávy. Dokonalý moc dobře ví, že mám vážnou známost. Vážně nevím, na čem jsem, proto mu položím přímou otázku, jak to naše kamarádění tedy vlastně bere. Co plánuje dál. Jsem už v tuto chvíli svému příteli nevěrná, nebo se Dokonalý jen baví a za dva měsíce zase zmizí? Odpoví, že se mnou chce chodit. Rozcházím se tedy s přítelem a začíná skutečný vztah s Dokonalým.

Rok 2003: Po poměrně intenzivním každodenním kontaktu se rozhodujeme, že se vezmeme, na konci jara začneme plánovat svatbu – na září 2003. V srpnu zjišťuji, že jsem těhotná.

Rázem se mění moje prožívání všeho. Je mi velmi špatně, zvracím ráno, během dne i večer, nedělá mi dobře fyzický kontakt. Nejenže nedělá dobře, ale z líbání se mi navaluje. Nemůžu za to. Zdá se, že to respektuje. Ve svatební den jako mávnutím proutku moje nevolnosti vymizí, ale druhý den se okamžitě vracejí. Těhotenství změnilo zejména moje čichové vjemy – zkrátka nevoní mi jeho dech, proto se vyhýbám líbání. Cítím z něj něco zvláštního zevnitř, jakoby zkaženého, vůbec si nemyslím, že by to bylo hygienou, dokonce když o tom zpětně uvažuji, začínám věřit tomu, že to byly obranné mechanismy, podvědomí, šestý smysl, intuice…., které mi chtěly sdělit, že nemám tomuto člověku tak bezmezně důvěřovat. Kdykoliv jej požádám, zda bychom si před větší ranní pusou nemohli vyčistit zuby, vyčítá mi to. Snaží se ve mně vzbudit výčitky, že ho nemám ráda se vším všudy a je přesvědčený, že taková ranní pusa od něj musí být pro mě automaticky nádherná. Hned od začátku manželství tak pociťuji, že nesmím říct svůj názor ani v takové zdánlivě banální věci, proto s ním dál nedokážu probírat to, že mi jeho dech způsobuje návaly na zvracení. Tudíž se mu spíše raději vyhýbám.

Jaro 2004: Narození dcery Baletky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *